Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

 Obrazek

Něco málo z historie...

 

V naší zemi má myslivost tisíciletou tradici. Do roku 1849, kdy bylo císařským patentem zrušeno výsadní lovecké právo, sloužila šlechtě a mocným k zábavě a kratochvíli. Poté se mohl vlastníkem honitby stát každý, kdo vlastnil více jak 115 ha souvislých pozemků. To platilo i pro pozemky, sdružené občany v katastru obce – základ společenstevních honiteb.

Pro 6-leté honební období se volil honební výbor. Český myslivecký svaz vznikl v roce 1923. Malý honební zákon z r. 1929 řešil otázku hájení a odstřelu zvěře a vyloučil nemajetné vrstvy z výkonu práva myslivosti. Před 2.svět. válkou měli větší sedláci v obci rozdělenou honitbu na určité úseky, na kterých jednotlivě lovili zvěř. Společné lovy nepořádali. V době německé okupace bylo protektorátní vládou výrazně omezeno právo myslivosti. Až na výjimky byly všem myslivcům odebrány lovecké zbraně. Některým občanům se podařilo pušku zatajit a během války pytlačili. Honitbu pronajal ing. Švec z Měřína. Hajného vykonával Jan Dufek z Geršova. Ing. Švec  honitbu zazvěřil bažantem. Díky výborným podmínkám se počet bažantů rychle zvedal. Veškerou ulovenou zvěř prodával do měst, včetně Prahy. Honci za hon dostávali 10 Kč. Občas se jim podařilo pár kousků zvěře schovat, a tím obohatit jídelníček svých rodin.
Zákon o myslivosti z roku 1948 umožnil v jednotlivých obcích založení mysliveckých sdružení. Složením předepsané zkoušky se mohl každý občan stát členem MS.
Prvním hospodářem byl zvolen Metoděj Jaša. Honci začali dostávat za hon drobnou zvěř – zajíce nebo bažanta. Roční počet ulovené zvěře se pohyboval kolem 400 zajíců, 100 koroptví, 70 bažantů, 20 ks srního a 5 lišek.
V roce 1950, začátkem kolektivizace vesnice, byly odebrány honební lístky a zbraně sedlákům s výměrou polností nad 20 ha.
Nájemci honitby dodali v roce 1955 na dodávku 120 zajíců. 18 bažantů a 7 ks srního. Za pomoci občanů a žáků 8. třídy    školy v Měříně odchytili členové MS v roce 1959 103 zajíců na vývoz do ciziny.
Od 70.let líhnul bažantí kuřata z „vysečených hnízd“ Václav Požár. Krátce se kuřata líhla v el. líhni u Sedláků. Vypouštěná kuřata však ztrácela plachost a stávala se snadnou kořistí dravců a toulajících se koček. Vlivem zemědělské velkovýroby se začaly stavy zvěře rapidně snižovat. Velkoplošné hospodaření, pěstování monokultur, chemizace, výkonná technika se širokým pracovním záběrem a velkou pojezdovou rychlostí silně vyhubily vše živé na poli. Z potoků vymizeli raci a ubylo žab v rybnících.Obrazek V této době, tak jako i do jiných organizací a sdružení, byla vtáhnuta politika. Manifestačně se slavila výročí VŘSR a přijímaly se závazky na počest KSČ. Byli prověřováni funkcionáři a členové MS. Bylo prakticky nemožné, aby nečlen KSČ držel kulovou loveckou zbraň.
Odměny pro členy MS za odstřelenou škodnou v r. 1971: sojka 1 Kč, vrána 3 Kčs, hranostaj 3 Kčs, kočka 3 Kčs, tchoř 4 Kčs, liška 5 Kčs, pes 20 Kčs.
Od 1.ledna 1979 bylo MS direktivně okresním výborem ČMS rozděleno. Nově vzniklou hranici tvořila okresní silnice z Měřína do Netína. Západní část katastru byla začleněna do MS Černá a východní část do MS Netín.
MS Černá měla výměru 1856 ha v k.ú. Černá, Milíkov, Chroustov, Blízkov a Dědkov. Počet členů 27. Předsedou byl Alois Urbánek z Milíkova, hospodářem František  Sysel z Černé a od roku 1988 Jiří  Landsman z Měřína.Obrazek
Koncem listopadu roku 1992 byl celostátně zastaven odstřel zajíců. Od roku 1983 do roku 1990 činil pravidelný nákup 150 ks bažantů ročně.
MS Černochov Netín – s výměrou 1380 ha – zasahovalo do katastru  pěti obcí, a to  Netín, Blízkov, Kochánov, Zadní Zhořec a  Záseka. Počet členů 30. Předsedou byl Miroslav  Chalupa z Kochánova, od roku 1991 Leopold Homola taktéž z Kochánova a hospodářem Josef Rymeš. 
Kmenový stav zvěře srnčí 52 ks, zajíc 177, koroptev 60, bažant 50. V roce 1991 bylo uloveno 18 zajíců, 20 kachen, 31 srnčí zvěře, 5 prasat divokých, 4 lišky.
MS Černá a MS Černochov Netín zanikají koncem roku 1992.

22. listopadu 1992 bylo ustaveno Myslivecké sdružení Dědkovská hora. Vzniklo  delimitací sdružení Netín a Černá na svých původních hranicích. Honební výměra plochy tvořila 1258 ha. Zakládajících členů bylo 15 : Jaroslav Bublán, Jiří Buk, Čermák Jan, Černý Josef, Josef Doležal, Ludvík Frejlich, Stanislav Holán, Josef Horký, František Krčál (předseda v letech 1992-95), Robert Kučera, Pavel Nedoma st. (hospodář do r. 2008), Pavel Nedoma ml., Václav Požár, Stanislav Požár (předseda v letech 1995-2008) a Zdeněk Smejkal.  

Vzhledem k minimálnímu  výskytu zajíců v honitbě,  se v posledních letech přestal lovit. Stejně tak i koroptve vykazovaly nízké stavy a nedařilo se je zvyšovat. Bažant z honitby úplně vymizel, což bylo způsobeno převážně vysokými stavy škodné, ale zejména moderní zemědělskou technikou, před kterou zvěř nemá šanci uniknout.   

     Od roku 2005 byly zaznamenány zvyšující se stavy zajíce polního. I koroptve je tu a tam vidět.  Snahou mysliveckého sdružení bylo také znovu vrátit bažanta do přírody, což se dařilo velmi pomalu a s velkými obtížemi. V následujících letech  byly pravidelně nakupovány, komorovány a následně vypouštěny desítky bažantů. Někteří se ponechávali k rozmnožování ve voliérovém chovu. Vše ale bohužel neprobíhalo tak, jak si sdružení přálo - mnoho bažantů pochytala škodná. Ve volné přírodě se zachovalo jen asi 10-15% populace. Co bylo ale potěšující, že z některých vypuštěných bažantů bylo vidět v následujících letech  mladé bažanty vylíhnuté již v přírodě. Dále je povzbudivé, že do chovu bažantů investují také sousední sdružení, což dává velkou šanci navrátit bažanta do přírody.

V roce 2009 mělo sdružení 22 členů. Bylo odloveno: srnčí 52 ks, černá 5 ks,  zajíc 24 ks, kachna 21 ks, liška 12 ks, kuna 7 ks.                                                                                   

 

(MakovskýV., Pokorný F.: Blízkov-Dědkov v proměnách času, 1998;                

 Kronika obce Blízkov)

 

Náhledy fotografií ze složky Pro pamětníky